Proč je důležité znát svou krevní skupinu?

Lucie Jůn

Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5–6 litrů krve, přičemž nejobjemnější složkou vzácné tekutiny je plazma, která tvoří 55–60 % krve. Plazma obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Další složky krve jsou krevní buňky: v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení při poranění.

Není krev jako krev

Každá krev ale není stejná – existují různé skupiny. Nejvýznamnější kritérium pro dělení krevních skupin je tzv. systém AB0, který využívá dělení podle přítomnosti antigenů A a B. Pro každou skupinu je také charakteristická určitá kombinace protilátek vůči chybějícím antigenům. U krve se určují nejen krevní skupiny, ale i takzvaný Rh-faktor. Svůj název dostal podle opic – Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata. Při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D. Na svých červených krvinkách jej má přibližně 85 % lidí – a jeho přítomnost se popisuje jako Rh+. Lidé, kteří jej naopak nemají, mají faktor Rh-. Celkem tedy existuje 8 typů krevních skupin: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-.

Jak zjistíte svou krevní skupinu?

Krevní skupinu je nutné zjistit vždy při předoperačním vyšetření a před aplikací transfuze. Například i automobiloví závodníci nosí svou krevní skupinu vyrytou na náramku a pokud budete chtít uběhnout maraton, budete muset vyplnit do startovacího dotazníku i krevní skupinu. Krevní skupina se zjišťuje samozřejmě také u dárců krve. Půjdete-li darovat krev, můžete se tedy dozvědět, jakou máte krevní skupinu i Rh faktor. V jednotlivých transfuzních stanicích obvykle také zveřejňují, kterou skupinu v danou chvíli nejvíce potřebují. Nechat si zjistit krevní skupinu může v laboratoři kdokoliv, ovšem za poplatek v řádu stovek korun.

Proč se zjišťuje krevní skupina u těhotných a novorozenců

Zjištění krevní skupiny a Rh faktoru patří mezi základní vyšetření také u žen na začátku gravidity. Mělo by být provedeno nejpozději do 14. týdne těhotenství. Stejně tak důležité je v tomto období i určení tzv. screeningu protilátek. „Tyto informace jsou potřebné v případě, že by žena musela podstoupit transfuzi krve – například při silném krvácení během potratu, nebo při autonehodě, závažném úrazu atd. Mít rychle po ruce informace o její krevní skupině je velmi užitečné,“ vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

U těhotných žen navíc hrozí promíchání její krve s krví plodu. Dochází k tomu například u invazivního výkonu v těhotenství, jako je odběr choriových klků nebo plodové vody, při umělém ukončení těhotenství, spontánním potratu, mimoděložním těhotenství, ale i po normálním nebo operativním porodu. Proto je všem ženám s Rh negativním faktorem podán preventivně imunoglobulin, což je právě bílkovina získávaná z plazmy dárců. „Tato látka zajistí, aby se imunitní systém ženy takzvaně nesenzibilizoval. Krev plodu by totiž mohla být po otci Rh pozitivní a v takovém případě by při dalším těhotenství mohlo dojít k závažným až fatálním důsledkům pro přežití plodu,“ objasňuje MUDr. Matoušková.

Právě toto je jeden z důvodů, proč se krevní skupina a Rh faktor automaticky zjišťují i u všech narozených dětí. „Ženy Rh negativní s prokázaným Rh pozitivním faktorem u novorozence po porodu dostanou zajišťovací imunoglobulin. Rh negativní ženy, které porodí Rh negativní dítě, imunoglobulin po porodu nedostanou. Rovněž je potřeba více hlídat narozené děti s krevní skupinou 0, protože jsou více ohrožené novorozeneckou žloutenkou,“ doplňuje primářka slánské porodnice.

I rodičům s „áčkem“ se může narodit miminko s „nulou“

Jak již bylo zmíněno, miminko může zdědit Rh faktor po otci. Dědí se i krevní skupiny na základě Mendelovských zákonů dědičnosti. To znamená, že polovina genetické informace se dostává od otce a polovina od matky. Může tedy nastat kuriozní situace, kdy oba rodiče mají například skupinu A, ale narodí se jim miminko se skupinou 0. „Ano, takové případy se stávají. Ale je nutné si uvědomit, že pod krevní skupinou A se u člověka skrývá genetické vybavení dvěma alelami: AA, nebo varianta A0. Pokud tedy plod od maminky i od tatínka získá právě tu nulu, potom jeho krevní skupina může být 00,“ vysvětluje primářka Matoušková.

Někdy mohou být rodiče v takových případech překvapení, ale rozhodně to nemusí znamenat, že by bylo dítě „vyměněné“ nebo mělo jiného biologického otce. „Známé rčení tvrdí: Matka je vždy jistá, otec nejistý. Ano, někdy se může stát, že biologickým otcem dítěte je někdo jiný. Tvrdí se dokonce, že se to stává cca v 10 % všech těhotenství. V době center asistované reprodukce, kdy řada těhotenství vzniká darováním vajíček nebo spermií, se tato problematika ještě více komplikuje. Ale myslím si, že hlavní je, aby rodiče láskyplně vychovávali své děťátko a celá rodina byla zdravá a šťastná,“ míní primářka Matoušková.