Mluvím, mluvíš, mluvíme

Vlaďka Šuláková, asistent pedagoga ve speciální třídě pro děti s vadami řeči, dlouholetá ředitelka MŠ

Co by mělo z hlediska řeči dítě zvládnout před nástupem do 1. třídy?

Dítě by před nástupem do 1. třídy ZŠ mělo správně vyslovovat všechny hlásky a mělo by je mít zafixované do běžné řeči. Stává se totiž, že dítě izolovaně hlásku vysloví, ale v běžné řeči ji nepoužívá. A to je velký problém. Důležitá je také schopnost sluchově rozlišovat znělost vyslovovaných hlásek, i když fonematický sluch některým dětem dozrává i kolem sedmého roku. Z důvodu nedozrálého fonematického sluchu mají v poslední době některé děti velké problémy se sluchovým rozlišováním ostrých sykavek SCZ a tupých sykavek ŠČŽ. V praxi to znamená, že místo sušenka řekne sušenka. Pokud dítě správně vyslovuje všechny hlásky a sluchově je dovede rozlišit, dovede říct, které písmenko zazní na začátku slova, na konci slova i uprostřed. „Zralé“ dítě by mělo umět souvisle odpovědět na jednoduché otázky celou větou sestavenou gramaticky správně.

Tip odborníka: Doporučovala bych rodičům, aby se před nástupem dítěte do ZŠ zaměřili nejen na správnou výslovnost všech hlásek a na rozvíjení slovní zásoby, ale také na schopnost dítěte správně pojmenovat věci a činnosti kolem sebe. Zlepší se tak celkové komunikační dovednosti dítěte, které jsou v základní škole velmi důležité.

Co vše hodnotí paní učitelky ze ZŠ z hlediska řeči u zápisu?

Učitelky sledují reakci dětí při plnění jednoduchých úkolů, všímají si komunikačních dovedností, obsahové stránky řeči a schopnosti dítěte zeptat se, když něco neví. Při rozhovoru s dítětem si všímají správné výslovnosti, a pokud zjistí řečovou vadu, doporučí rodičům navštívit, podle závažnosti zjištění, foniatra, klinického logopeda nebo logopedickou poradnu.

Zápis se koná většinou na jaře, cca 5–6 měsíců před nástupem do školy, je ještě čas za 5 měsíců s řečí dítěte něco dělat?

Vždycky se dá něco dělat! Jak jsem se již zmínila, záleží na závažnosti řečové vady. Pokud dítě při výslovnosti hlásky R „přiškrabuje“ (to znamená, že tvoří hlásku R v krku), je potřeba se obrátit na logopeda, který poradí, jak tuto vadu napravit. Problém bývá v tom, že pokud dítě říká hrdelně hlásku R od tří let a rodiče to začnou řešit až před školou, výslovnost této hlásky je natolik zafixovaná do běžné řeči, že se docela těžko napravuje. Totéž platí i s výslovností sykavek. Dítě si „šlape na jazyk“ – ve dvou letech je to pro okolí roztomilé, pozdější náprava je ale obtížná a zdlouhavá.
Jaké nejčastější problémy předškolní děti s řečí mají?
V poslední době jde většinou o výslovnost ostrých sykavek SCZ a tupých sykavek ŠČŽ, které sluchově nedovedou rozlišovat. Chybí jim bohatá slovní zásoba, schopnost samostatně hovořit a odpovídat celou větou. Dlouho trvá fixace správně vyvozených hlásek do běžné řeči a určité rezervy vidím i v procvičování paměťové stránky řeči.

Kdy je zapotřebí si začít u dětí všímat, jak mluví a vyslovují?

Odmalička. Od peřinky jsem na své děti i vnuka MLUVILA a nešišlala. V kočárku jsem měla dítě otočené vždy tak, aby na mě vidělo, nekoukala jsem do mobilu, ale mluvila… Podívej, ptáček PIPI – dítě opakovalo citoslovce, už umělo P, spadlo něco – to bylo BUM, už umělo nejen P, ale i BM. Dnes, když vidím pětileté dítě, jak místo jedení neustále pije mléko z lahvičky nebo veškeré jídlo saje z kapsiček, tak chápu, odkud mají špatné S… Děti mají problém jíst lžící, natož kousat tužší jídlo. Odtud pak mají ochablé žvýkací svaly a hybnost jazyka. Nechte dětem vylizovat misku jazykem jako kočičce, krmte je lžičkou, nechte je pokousat i tužší stravu. Zkrátka doporučuji procvičovat hybnost rtů a jazyka, pozorovat se v zrcadle, kde jazyk zrovna je. Stačí 5 minut gymnastiky mluvidel denně a vše půjde samo. Důležité je také rozvíjet hrubou i jemnou motoriku, protože rozvoj pohybových dovedností jde ruku v ruce s rozvojem řeči.

V kolika letech je dobré začít řeč a případné vady výslovnosti s dětmi řešit? Stačí až v posledním roce před školou?

V praxi se stále více setkávám s dětmi, které do tří let vůbec nekomunikují, i když řeči rozumějí. To je potřeba bedlivě sledovat. Může se také stát, že dítě najednou začne mluvit všechno. Když vůbec nekomunikuje, je potřeba mu pomoci. V takovém případě doporučujeme rodičům navštívit SPC, případně klinického psychologa. Na základě vyšetření je určen způsob podpůrných opatření, která by měli respektovat rodiče i učitelky v MŠ. Stává se nám také, že přijde dítě do MŠ a my zjistíme, že mluví svou vlastní řečí, vyslovuje správně pouze samohlásky, dvojhlásky vůbec, nevyslovuje CH–H, K–G, V–F, DNTL, SCZ, ŠČŽ, RŘ – tak toto všechno opravdu v posledním roce před školou s dítětem nenacvičíme.
Pokud rodiče intenzivně spolupracují s učitelkami v MŠ či logopedickými asistentkami nebo logopedem, pokud se několikrát denně s dítětem věnují pětiminutovým mluvním cvičením, dá se v posledním roce docházky do MŠ upravit horní postavení mluvidel na TDNL, vyvodit a dostat do běžné řeči hlásku L, sykavky obou řad včetně jejich diferenciace (to znamená rozlišování SŠ–CČ, ZŽ) a možná se podaří vyvodit hlásky R–Ř. Otázkou zůstává, zda si rodič pohlídá, jestli dítě naučené hlásky dokáže používat a používá je v běžné řeči.