Existují nějaká doporučení, od jakého věku je možné s dětmi cestovat?
Obecně platí, že děti do 6 měsíců by zbytné cesty, typu dovolená hromadnou dopravou, absolvovat neměly. Od půl roku věku to už možné je, do bližších zemí s vyspělou zdravotní péčí, ideálně někam v Evropě nebo do Turecka. A pokud je dítě zdravé a řádně očkované, od dvou let věku už zvládne i bezpečnější exotické destinace s dobrou turistickou infrastrukturou. Prvních 24 měsíců věku se imunitní systém postupně vyvíjí, a navíc dítě nemůže být v mladším věku očkováno proti některým exotickým nákazám, jako například břišní tyfus, proto je dobré tuto věkovou hranici respektovat.
Záleží, jakým dopravním prostředkem se s dítětem na cestu vypravíme – zda jde o auto, vlak, či letadlo? Zda je cesta krátká, či dlouhá?
Pro děti je stejně jako pro dospělé více než individuální doprava rizikovější cesta prostředkem hromadné dopravy, kde hrozí především respirační infekce. Různé virózy, včetně spalniček nebo planých neštovic, ale i bakteriální nákazy, jako například černý kašel, a hrozí i meningokoky, pneumokoky a jiné streptokoky. Čím déle cesta trvá a čím víc osob je ve společném prostoru, tím je pravděpodobnost nákazy větší. Někdy je dokonce samotná cesta rizikovější než cílová destinace.
Jak dlouho může dítě vydržet v autosedačce, pokud se vypravíme na cestu autem?
To je velmi individuální, někdy se to velmi liší i u sourozenců. Obecně platí, že posádka auta se má co dvě hodiny projít a protáhnout tělo. Pokud však dítě spí, nebudou ho určitě rodiče budit.
Jak dlouhý let dítě zvládne?
Některé děti mají v průběhu letu, bez ohledu na jeho délku, problém se změnou tlaků u startu a přistání. Stoupání a klesání letadla kvůli bolesti propláčou. Lepší je proto létat přímým letem bez mezipřistání, je-li to možné, aby se počet těchto stavů snížil na nezbytné minimum. Jak už bylo řečeno, čím delší je let, tím větší je také riziko nákazy, neexistuje však konkrétní hranice délky letu podle věku. O něco lepší jsou charterové lety z ČR než pravidelné linky s mezipřistáním na velkých letištích v cizině. Na palubě charteru je totiž většinou česká populace, tedy obvyklé spektrum mikroorganismů, na které je dítě zvyklé od narození. U delších letů by si rodiče měli uvědomit, že kvůli vysoké letové hladině je na palubě často dost chladno a dítě může nastydnout. Měli by proto u sebe mít teplé věci na oblečení. Deka od letušky často nestačí.
Je nějaký rozdíl, zda se třeba vypravíme letadlem pouze někde po Evropě, či zda poletíme do exotiky?
V exotických zemích kolují jiné patogeny a zdaleka ne proti všem je možné chránit se preventivní vakcinací. Při plánování cesty je vždy nutné zvážit, na jaké úrovni je v dané zemi zdravotní péče, pokud by mělo dítě nějaké náhlé zdravotní problémy. Zejména pro menší děti jsou proto evropské země lepší.
Může rodič s dítětem vyrazit i bez očkování?
Cestovat bez jakéhokoli očkování je velké riziko, osobně to považuji za nezodpovědný hazard. Navíc by bylo takové dítě možným rizikem pro ostatní po návratu, například v kolektivních zařízeních.
A co dělat, když jedeme s velmi malým dítětem někam do exotické země, kde jsou vyžadována speciální očkování?
Nejlepší je objednat se včas předem na konzultaci u odborníků na cestovní medicínu v očkovacím centru. Nejde jen o vakcinaci, lékaři posoudí konkrétní individuální rizika a doporučí, jak se proti nim chránit. Rodiče dostanou řadu užitečných praktických rad, které jim i dětem umožní vyhnout se zdravotním problémům nebo je včas zvládnout bez nutnosti hospitalizace.
Existují v souvislosti s očkováním komplikace pro malé děti?
Větší než banální nežádoucí účinky vidíme v praxi po očkování poměrně vzácně. Když je očkovaný nebo jeho doprovod dobře poučený, zvládne případné očekávané nežádoucí reakce v pohodě sám. A dramatickou reakci po očkování typu anafylaktické reakce nezažije ve své praxi drtivá většina očkujících lékařů ani jednou za celý profesní život.
Jaké nemoci třeba zvládneme sami, pouze s provizorní lékárničkou, a kdy je nutné vyhledat lékaře?
Dostatečné vybavení lékárničky je při cestování s dětmi velmi důležité. Dítě není malý dospělý a jeho organismus je na mnoho faktorů velmi vnímavý, například na teplotní extrémy, přímé působení slunce nebo na dehydrataci. Pokud se problémy řeší včas a rodič nedopustí jejich významné zhoršení včasným zásahem, většina problémů se dá zvládnout svépomocí. Déletrvající horečka a hrozící vážnější dehydratace, například při opakovaném průjmu či zvracení při neschopnosti přijímat tekutiny, jsou určitě důvodem ke konzultaci lékaře. Menší dítě by mělo být v subtropech a tropech chráněno před sluncem UV oblečením a v průběhu dne je vždy nutná pokrývka hlavy. A k základu patří i kvalitní repelent s ověřenou účinnou látkou v dostatečné koncentrací, ta však nesmí být ani příliš vysoká. Například DEET u dětí nikdy ne nad 30 %.
Odpovídal:
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
odborník na cestovní a tropickou medicínu
Děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. K jeho specializacím patří cestovní a tropická medicína. Je předsedou Lékařské rady největší sítě center očkování a cestovní medicíny v České republice –Avenier. Vede redakční radu odborného časopisu Očkování a cestovní medicína. Od roku 2005 se účastní humanitárních misí do nejchudších rozvojových zemí. Jako cestovatel navštívil více než 90 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
