Jak moc se liší jídelníček dětí a dospělých, pokud mluvíme o klasickém, vyváženém a zdravém jídelníčku?
Vyvážený jídelníček dospěláka a dítěte je v podstatě velmi podobný, i proto bychom měli začít jako rodiče především u sebe a své stravovací návyky pak přirozeně přenášet na děti. I přes podobnost je ale stravování dětí v mnohém odlišné. Jídelníček dítěte musí především zohlednit potřeby rostoucího a vyvíjejícího se organismu. A růstem nemyslíme jen nabývání na výšce a váze. Velmi náročné fyziologické procesy si vyžaduje neuro- a psychomotorický vývoj či vývoj v oblasti psychosociální. S věkem potřeba energie na kilogram hmotnosti klesá, první půl rok života je na přísun energie nejnáročnější, v patnácti letech je to už cca o polovinu méně (na kg hmotnosti).
Kolikrát denně by dítě mělo jíst?
Minimálně 5–6krát denně. U menších dětí v batolecím věku i vícekrát. Více porcí jídla můžeme zaznamenat také samozřejmě u kojenců. Dle filozofie přirozeného kojení by mělo dítě mateřské mléko pít, kdykoli si o to žádá, a to může být poměrně častěji nežli 6krát denně. I když nejde principiálně o potřebu jídla.
Jak by měla vypadat zdravá svačina?
Pojďme si říct třeba u malého, ročního dítěte, které přechází z mateřského mléka či náhražky mléka na pevnou stravu?
U ročního dítěte by se už měla v jídelníčku několikrát denně objevovat dobře stravitelná zelenina a také ovoce. A právě obě svačiny, dopolední i odpolední, by měly obsahovat ovoce v různých formách, vždy ale bez přislazení. Dobrou variantou jsou celé kusy ovoce nebo ovocná pyré či želé bez přidaného cukru. Další volbou může být zakysaný mléčný výrobek (středně tučný jogurt) ochucený vlastním ovocem. Do svačin bychom měli zahrnovat i kousek zeleniny.