Strašák jménem alergie

Lucie Jůn

Odhadem je v ČR asi 800 000 astmatiků (jde přibližně o 8 % populace v ČR). Asi 20 % trpí sezonní či celoroční alergickou rýmou. Je-li jeden rodič alergický, je až 40% šance, že dítě bude trpět nějakou alergií, jsou-li oba rodiče alergičtí, je tato šance až 80%.

Co to alergie vlastně je?

Jde o přehnanou, nepřiměřenou reakci imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E vlivem daného alergenu. Slovo „alergie“ vytvořili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Zaznamenali, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky, jako jsou prach, pyl nebo některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií podle řeckých slov allos (jiný) a ergon (reakce, reaktivita).
Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může skončit i smrtí. Alergie je totiž bouřlivá lokální nebo systémové reakce na alergeny.

Jak se může alergie projevit:

- Zduření nosní sliznice (alergická rýma).

- Zarudnutí, svědění, otoky očí (alergický zánět spojivek).

- Zúžení průdušnice, průdušek, dušnost, dechová nedostatečnost, někdy i astmatický záchvat.

- Bolesti uší.

- Ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní reakce.

- Občas může dojít i na bolesti hlavy.

Toto byly mírnější alergické projevy. Může ale také dojít k systémové alergické reakci, která se nazývá anafylaxe. Může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku, a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.
S jakými nejčastějšími alergiemi se můžete setkat?

ALERGICKÁ RÝMA

Jde o zánětlivé onemocnění nosní sliznice.

Typické příznaky:
 silná vodnatá rýma,
 svědění sliznice nosu,
 kýchání,
 ucpaný nos.

Alergická rýma patří k nejčastějším projevům alergie. Dle odborníků postihuje více než 20 % světové populace a bohužel stále více narůstá její výskyt i mezi dětmi. Chronická alergická rýma může negativně ovlivňovat běžný život. Pacienti trpí poklesem pozornosti, schopnosti koncentrace. Rýma také může narušit spánek. Zejména pokud trvá déle než 4 týdny.

ALERGIE NA PYL, PRACH, SPORY PLÍSNÍ

Jde o tzv. inhalované alergeny, které se vyskytují rozptýlené v ovzduší. Tyto alergeny vstupují do organismu při dýchání a vyvolávají většinou problémy v oblasti dýchacích cest. Ve vnějším prostředí mohou na člověka působit alergeny venkovních plísní a pylové, v prostředí budov pak může jít o roztoče domácího prachu, šváby, případně alergeny domácích mazlíčků nebo také spory domácích plísní.

Pyl:
Pylová sezona se v posledních desetiletích neustále prodlužuje a trvá v podstatě od ledna do října.
V jarním období dominuje pyl stromů – především čeledi břízovitých. V letním období dominuje pyl trav. V pozdně letním až podzimním období dominuje pyl vysokobylinných plevelů.
Pylová alergie patří v ČR k nejčastějším alergickým problémům. Naštěstí existuje tzv. pylová informační služba, jež hlásí, které alergeny v danou chvíli dominují, a lidé postižení touto alergií se tak mohou podle toho zařídit.

Domácí mazlíčci:
Zatímco ubývá rodin, které chovají hospodářská zvířata, výrazně přibylo osob, jež si domů pořizují domácí mazlíčky, především kočky a psy. Zatímco alergenům některých zvířat je možné se snadno vyhnout, jiné alergeny, zvláště alergeny kočky, jsou všudypřítomné, takže je nutné kontakt s tímto alergenem omezit. Kočky i psi vylučují alergeny především mazovými žlázami nebo slinami. To znamená, že ani pořízení psa naháče nezabrání ve vylučování alergenů. Hlodavci vylučují alergeny převážně močí, do ovzduší se tak dostávají především při vysychání podestýlky.

Jestliže má někdo přecitlivělé reakce na pyl a prach, pak existuje zvýšené riziko, že bude přecitlivěle reagovat také na alergeny domácích mazlíčků, proto je dobré se raději pořizování domácího mazlíčka vyvarovat.

ALERGIE NA JED BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU

V ČR se objevují alergické reakce většinou na jed vosy nebo včely. Sršeň je pak spřízněn s vosou a čmelák se včelou. Při běžném bodnutí hmyzem se tělo brání takzvaným otokem. V případě člověka, který má alergii na jed hmyzu, může dojít k nepřiměřenému otoku. Nebezpečné pak může být bodnutí do krku nebo hlavy, kdy mohou otéct měkké tkáně hrdla, respektive dýchacích cest.
Pacientům, kteří trpí touto nebezpečnou alergií, je doporučeno nenosit barevné oděvy, jež jsou pro hmyz lákavé, a nechodit bosýma nohama v trávě. V případě lehké reakce postačí studené obklady a užití antihistaminik. V případě těžké reakce vždy volejte záchranku.

ANAFYLAXE

Anafylaxe je těžká alergická reakce s rychlým nástupem, která může zapříčinit úmrtí.
 Nejčastější příčinou anafylaxe jsou potraviny, jež způsobují 50 % všech reakcí, u dětí je to až 75 %. Mezi potraviny, které způsobují tyto reakce, patří arašídy, ořechy, ryby, korýši, celer aj.
 Druhou nejčastější příčinou jsou léky – antibiotika, analgetika, lokální anestetika, jódové kontrastní látky, očkovací látky.
 Hmyzí jedy představují větší riziko pro dospělé než pro děti.

POTRAVINOVÁ ALERGIE

Výskyt potravinových alergií v Evropě a USA se pohybuje v rozmezí 6–8 % u dětí do 5 let a u dospělých 3–6 %. V případě potravinové alergie tělo považuje za škodlivou jednu nebo více látek v potravě, ačkoli tyto látky jsou samy o sobě neškodné. V rámci dostatečně pestré výživy přijímáme v potravě až 170 látek, které v zásadě mohou vyvolávat alergii. V této kategorii se můžeme setkat také s pojmem potravinová intolerance. Ta způsobuje nepříjemné zdravotní obtíže, většinou ale nejde o život ohrožující stav po pozření dané potraviny.

K nejčastějším spouštěčům potravinových alergií patří:
– kravské mléko (spíše u dětí),
– slepičí vejce (spíše u dětí),
– sója,
– ořechy a semínka,
– lepek (obiloviny),
– ryby,
– ovoce (např. broskve nebo jablka),
– zelenina (např. celer).

Příznaky potravinové alergie:
– svědivé pálení na rtech, v ústech nebo v krku, někdy až otoky,
– pálení a slzení očí, svědění v uších,
– kopřivky, otoky, ekzémy,
– potíže s dýcháním,
– nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy,
– anafylaktický šok: mdloby, kolaps, hrozí zástava dechu.

Příznaky typické pro kojence a batolata:
– atopický ekzém, akutní či chronická kopřivka,
– zvracení, průjmy, bolesti břicha až koliky, neprospívání, nechutenství, krev ve stolici,
– kašel, pískoty, dušnost, rýma, postižení spojivek, zahlenění,
– chudokrevnost s nulovou odezvou na konvenční léčbu (železo apod.).

Příznaky potravinové intolerance:
– reakce zažívacího systému – nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, bublání a kručení v žaludku po jídle,
– zvracení,
– chronické průjmy,
– úbytek hmotnosti,
– chudokrevnost,
– slabost, únava,
– u dětí poruchy růstu,
– jiné potíže: bolest hlavy, migréna, nepravidelný tep.

Na závěr

Na mnoho alergických obtíží někdy stačí obyčejná farmakologická léčba v podobě podávání antihistaminik. Lepší je ale vše probrat s lékařem, případně absolvovat odborné vyšetření u alergologa, který vám doporučí vhodnou léčbu.
K obecným doporučením patří vyhýbat se spouštěčům – tedy látkám, na něž je člověk alergický.