Pomoc, je mi špatně aneb, co dělat, když má dítě zažívací problémy

MUDr. Soňa Šuláková, dětská lékařka a neonatoložka

1. Co dělat, když dítě zvrací

Řekněme, že v tomto případě nejde o žádnou nemoc, ale opravdu o to, že se dítě přejedlo a je mu špatně. Jak to řešit? Jaká je první pomoc? Je třeba počkat, až se dítě vyzvrací? A kdy by maminka měla zpozornět?

Názor lékaře:

Zvracení u dětí je opravdu poměrně časté, vyskytuje se jako průvodní jev nejčastěji při virových (např. rotavirových) nebo bakteriálních infekcích trávicího traktu. Může také doprovázet horečku, infekční zánět středního ucha nebo zánět ledvin. Ale mnohem častěji dítě zvrací při obyčejném přejedení. Dítě se vyzvrací, uleví se mu a zvracení neprovází ani horečka, ani zvýšená teplota. Pokud ovšem dítě zvrací opakovaně, je malátné, má horečku nebo i nafouklé bříško, neudrží tekutiny ani v minimálním množství, přestává močit, je nutné navštívit lékaře. Obecně děti jsou náchylnější k dehydrataci víc než dospělí. Základní první pomoc je uložit dítě do pohodlné, ideálně zvýšené polohy, nechat ho v klidu odpočívat, dbát na to, aby zvratky nevdechlo, a jakmile se mu udělá lépe, nabídnout mu tekutiny po lžičkách – obyčejnou vodu, rehydratační roztok, bylinkový čaj nebo i sladký nápoj.

2. Co dělat, když má dítě průjem

Opět, průjem může být jako následek vánočních svátků, kdy dítě něco snědlo a nesedlo mu to. Z čeho všeho může dítě dostat průjem? Jak jej řešit? Co dělat, když je stolice řídká, ale dítě jde na toaletu pouze 1–2× za den. Co dělat, když je to opravdu běhavka, tzn. jen co dítě sleze z toalety, musí se na ni znovu vrátit? Je doporučená nějaká dieta? Průjmy ale mohou být nebezpečné, takže kdy zpozornět a řešit to třeba již s lékařem?

Názor lékaře:

Průjem znamená, že dítě má frekventovanější, vodnatou stolici minimálně 3× za 24 hodin, u kojenců 5× za 24 hodin. Stolice je řídká, může mít změněnou barvu. Malé děti reagují řidší stolicí například na růst zoubků. Nejčastější příčinou průjmu je virová infekce (až 70 % případů), dále to může být nesnášenlivost potravin nebo nevhodná kombinace některých jídel. Pokud má dítě opravdu „běhavku“, je dobré dbát na dostatečný přísun tekutin, ideálně v podobě rehydratačních roztoků. Tekutiny nabízíme po malých dávkách, klidně po 10–15 minutách, dvě tři lžičky a za chvíli znova. Lépe jsou tolerovány vychlazené tekutiny. Dieta je rozhodně namístě. V první fázi stačí tekutiny, potom je vhodné přidat toastový chleba nebo suchary, banán, strouhané jablko bez slupky, vařenou mrkev, rýži, brambory, poté zařadíme libové maso – kuřecí prsní, krůtí, králičí, rybí. Vše vařené ve vodě, s minimem tuku. Tuto netučnou stravu je dobré podávat do doby, než se sníží četnost stolic na 2× denně a stolice není řídká. Nakonec zkusíme opět jogurty a mléčné výrobky. Kojené děti jsou kojeny po celou dobu, bez omezení. Nekojené děti mohou dostat rýžové a mrkvové odvary anebo jim může být nabídnuto mléko s nižším obsahem laktózy. Ke zkrácení doby průjmu je možné přidat probiotika, laktobacily, eventuálně živočišné uhlí, případně léky proti průjmu, ovšem jen ty určené pro malé děti. V lékárně vždy uvádějte věk dítěte. Navštívit lékaře je potřeba, pokud se objeví i křečovité bolesti břicha a teplota nebo krev ve stolici, dítě je apatické, nepřijímá tekutiny a močí málo nebo vůbec. Zvýšené opatrnosti je potřeba u novorozenců, a také pokud se průjem neustále vrací.

3. Co dělat když má dítě zácpu

Může se stát, že má dítě trávicí problémy a na „velkou“ nejde jednou za den, ale jednou za několik dní. Je to časté? Normální? Jak často by dítě mělo mít stolici? A co když nejde na „velkou“ několik dní? Jak to řešit? Co to mohlo způsobit?

Názor lékaře:

Pokud je odchod stolice u dětí méně často než 1× za tři dny nebo je stolice sice častější, ale tvrdá a tuhá a způsobuje problémy s vyprazdňováním, hovoříme o zácpě. Plně kojení novorozenci však naopak nemusejí mít stolici i 7 dnů. Pokud jim odcházejí větry a nemají nafouklé bříško, je to normální. Znamená to, že prostě veškeré přijaté mléko stráví a mají minimální zbytky. Zácpa se může vyskytnout například při změně prostředí (klasicky např. dovolená) – ta bývá přechodná a nevyžaduje žádnou terapii. Chronická zácpa naopak trvá týdny a vyžaduje zásah lékaře. Děti se zácpou mívají typické příznaky – bolesti bříška, nadýmání, méně častá stolice nebo naopak objemná stolice po předchozím delším intervalu bez vyprázdnění. Může se vyskytnout i takzvaný paradoxní průjem – to znamená, že pozorujete častější odchod řidší stolice i několikrát denně, ale přesto se dítě dokonale nevyprázdní nebo stolice bývá i na spodním prádle. Někdy se projeví zácpa nechutenstvím, mrzutostí nebo schováváním se při defekaci či defekací ve stoje. Základem léčby zácpy je potom příjem dostatečného množství tekutin a vlákniny, pravidelná vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny. K tomu patří trénink vyprazdňování. Pravidelně zhruba vždy ve stejnou dobu, ideálně po jídle, kdy je aktivován defekační reflex, je doporučena návštěva toalety. Pokud je zácpa úporná, prvním krokem bývá vyprázdnění tuhé stolice přípravky na bázi polyetylenglykolu a v další fázi použití změkčovadel stolice a následně všechna zmiňovaná režimová opatření. Manipulace v oblasti konečníku nejsou u dětí vhodné z psychologického hlediska, proto se s výjimkou novorozenců nedoporučuje používat dlouhodobě čípky nebo klyzmata.

4. Co dělat, když dítě trpí nadýmáním

Dospělým se to stává velmi často, občas tím trpí také děti. Kdy je nadýmání u dětí ještě normální a kdy to začít řešit? Co na tento problém u dětí nejlépe zabírá? Může malé dítě léky proti nadýmání?

Názor lékaře:

Nadýmání je zvýšený obsah plynu ve střevě spojený s nafouknutím bříška. U zdravého člověka odchází plyn ze střeva cca 10–15× za den v objemu až 1 litr. U novorozenců trpí častěji nadýmáním chlapečci, později zase díky hormonálním změnám více ženy. U miminek by potíže s nadýmáním měly vymizet do 8–12 týdnů věku. Nadýmání způsobují potraviny s obsahem sacharidů, které tělo neumí úplně v tenkém střevě strávit. Mezi nadýmavé potraviny patří obecně známé zelí, kapusta, brokolice, květák, luštěniny, cibule, mléko. A může jej způsobit i alergie na určitou potravinu. Proti nadýmání dobře působí fyzická aktivita, dostatek vlákniny a tekutin, nepít nápoje s bublinkami a vynechat nadměrný příjem sodíku. Zabírá i heřmánkový čaj, čaj z meduňky, máty, levandule nebo fenyklu. Z léků je možné použít ty, které snižují povrchové napětí ve střevě. Zpozornět je potřeba, když dítě trpí nadýmáním i po režimových opatřeních, kdy se vyhneme rizikovým potravinám, a navíc je stav provázen nevolností a průjmem. V takovém případě navštivte lékaře.

Odpovídala:
MUDr. Soňa Šuláková
dětská lékařka a neonatoložka
Fakultní nemocnice Olomouc