18 dubna, 2024

Nejčastější mýty o dětech ze zkumavky

Mít dítě s pomocí asistované reprodukce již dnes není ničím neobvyklým. Společnost si na tento fakt už zvykla, a pokud má pár problémy s početím, je IVF cestou jak mít vlastní miminko. Přesto koluje o umělém oplodnění celá řada nepravd a mýtů. Jaké jsou ty největší?
lucie jun
Lucie Jůn

1. Děti z umělého oplodnění jsou častěji nemocné

Poměrně rozšířený názor, že děti počaté prostřednictvím IVF, jsou častěji nemocné, je zcela mylný a nepodložený. Samozřejmě podobně jako u dětí, které byly počaty přirozenou cestou, se i u dětí počatých díky IVF mohou objevit nejrůznější nemoci, poruchy a genetické nebo vývojové vady. Ale zatím nikdo nepotvrdil, že by umělé oplodnění automaticky znamenalo riziko pro zdraví dítěte. V rámci IVF cyklu se například provádí takzvané preimplementační genetické testování, jehož cílem je zjistit, jestli je embryo zdravé. V případě, že ne, vybere se pro transfer embryo, které genetickou zátěž nenese, a teprve to je zavedeno do dělohy matky. Díky tomu se dá genetickým vadám u dětí narozených z umělého oplodnění velmi úspěšně předcházet.

2. Dopad hormonální léčby zatěžuje organismus ženy

Pro podstoupení IVF je potřeba stimulace vaječníků tak, aby vyprodukovaly co nejvíce vajíček. Hormonální stimulace v rámci jednoho cyklu trvá maximálně dva týdny a hladiny hormonů se zvýší mnohem méně než při těhotenství, při kterém žena zažívá doslova hormonální bouři. Dopad hormonální stimulace na zdraví je tedy skutečně minimální. Během hormonální stimulace si žena aplikuje předepsané preparáty sama, tenkou jehličkou těsně pod kůži. Tento postup je v podstatě podobný jako u diabetiků, kteří používají pro aplikaci inzulinu speciální pera s jehličkou. „Nejvíce se diskutuje o vztahu stimulace vaječníků a rizikem vzniku rakoviny prsu. Souvisí to s tím, že tento typ nádoru je tzv. hormonálně dependentní – tzn. nádorová tkáň obsahuje estrogenové receptory. Hormonální stimulace totiž pacientce přechodně zvýší hladinu estrogenů v těle. Dosud však nebyla publikovaná žádná relevantní studie, která by tuto asociaci jednoznačně potvrdila,“ vysvětluje primář Centra reprodukční medicíny ISCARE MUDr. Jan Lacheta.

3. Dítě z IVF je dražší než auto

 Pořídit si potomka z umělého oplodnění má mnoho lidí spojeno také s vysokou finanční zátěží a záleží na konkrétních problémech daného páru. Cena jednoho umělého oplodnění s vlastními vajíčky se v současnosti pohybuje okolo 40 000 Kč. Až čtyři cykly umělého oplodnění hradí ženám do 40 let zdravotní pojišťovny. Součástí IVF jsou také další speciální vyšetření a léky, jejichž cena se může pohybovat od 20 000 do 35 000 Kč.

4. Půjdu na umělé oplodnění a budou z toho hned dvojčata

 Dnes se běžně zavádí pouze jedno embryo, které má nejlepší šanci na uchycení. Vícerčata se rodila především dříve, kdy se zavádělo do dělohy více embryí, aby se zvýšila úspěšnost procesu celého oplodnění.

5. Problém s neplodností je na straně ženy

 Není tomu tak, ze statistik vyplývá, že až v 50 % případů je problém na straně mužů, 40 % na straně žen a u zbylých 10 % se jedná o kombinovanou neplodnost. Pokud se páru nedaří otěhotnět a přijde se poradit s odborníkem na asistovanou reprodukci, vždy je potřeba, aby vyšetření podstoupili oba partneři. Muž podstupuje vyšetření spermiogramu a ženy ultrazvukem a hormonálním rozborem.

Facebook
Twitter
LinkedIn
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.singularReviewCountLabel }}
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.pluralReviewCountLabel }}
{{ options.labels.newReviewButton }}
{{ userData.canReview.message }}