1. Děti z umělého oplodnění jsou častěji nemocné
Poměrně rozšířený názor, že děti počaté prostřednictvím IVF, jsou častěji nemocné, je zcela mylný a nepodložený. Samozřejmě podobně jako u dětí, které byly počaty přirozenou cestou, se i u dětí počatých díky IVF mohou objevit nejrůznější nemoci, poruchy a genetické nebo vývojové vady. Ale zatím nikdo nepotvrdil, že by umělé oplodnění automaticky znamenalo riziko pro zdraví dítěte. V rámci IVF cyklu se například provádí takzvané preimplementační genetické testování, jehož cílem je zjistit, jestli je embryo zdravé. V případě, že ne, vybere se pro transfer embryo, které genetickou zátěž nenese, a teprve to je zavedeno do dělohy matky. Díky tomu se dá genetickým vadám u dětí narozených z umělého oplodnění velmi úspěšně předcházet.
2. Dopad hormonální léčby zatěžuje organismus ženy
Pro podstoupení IVF je potřeba stimulace vaječníků tak, aby vyprodukovaly co nejvíce vajíček. Hormonální stimulace v rámci jednoho cyklu trvá maximálně dva týdny a hladiny hormonů se zvýší mnohem méně než při těhotenství, při kterém žena zažívá doslova hormonální bouři. Dopad hormonální stimulace na zdraví je tedy skutečně minimální. Během hormonální stimulace si žena aplikuje předepsané preparáty sama, tenkou jehličkou těsně pod kůži. Tento postup je v podstatě podobný jako u diabetiků, kteří používají pro aplikaci inzulinu speciální pera s jehličkou. „Nejvíce se diskutuje o vztahu stimulace vaječníků a rizikem vzniku rakoviny prsu. Souvisí to s tím, že tento typ nádoru je tzv. hormonálně dependentní – tzn. nádorová tkáň obsahuje estrogenové receptory. Hormonální stimulace totiž pacientce přechodně zvýší hladinu estrogenů v těle. Dosud však nebyla publikovaná žádná relevantní studie, která by tuto asociaci jednoznačně potvrdila,“ vysvětluje primář Centra reprodukční medicíny ISCARE MUDr. Jan Lacheta.
