Nápad z tuniského hotelu vyšel aneb jak máma tří dětí rozjela unikátní půjčovnu kočárků do letadla

Lucie Jůn

Když se Martina Beck vrátila do Česka z Belgie, těšila se na setkání s kamarádkami, ale vlastně se s téměř s žádnou z nich už nikdy neviděla. Česko jí najedou přišlo divné, po covidu a po začátku války na Ukrajině se tu leccos změnilo. A ani ona sama už nebyla mladá holka, která jede dobývat svět do Belgie, ale vrátila se jako máma s dvěma malými dětmi. A vůbec nejtěžší bylo vyjít s českým rodičákem. Místo plnění cestovatelských snů se ocitla doma v obýváku. Když po pár měsících života v Česku dokázala něco ušetřit, byla na sebe pyšná. Rozhodla se vyrazit sama s dětmi k moři, přestože měla nízký rozpočet a její manžel nemohl odjet s nimi. Všechny sbalila do jedné sportovní tašky a vyrazila do Tunisu.

Dovolená byla náročná, Martina musela být permanentně ve střehu, nemohla malé děti spustit z očí a na její potřeby nezbýval čas. Večer, když zlobidla usnula, zírala do stropu a přemýšlela, že by chtěla s dětmi cestovat, ale kde na to vzít peníze. Při zkoumání černého stropu ji napadlo, že nejdůležitější při této cestě pro ni byl cestovní kočárek, který jí usnadnil úplně všechno.

Nejdřív v něm spal mladší syn, potom starší syn, pak zase ten mladší. V jídelně jsem je tam posadila dokonce oba dva, protože ani jednoho jsem nemohla nechat u stolu samotného a jít vybírat jídlo. Mladší syn by mi mohl vypadnout ze židličky a starší syn by plakal a utíkal přes jídelnu. Pak jsme měli samozřejmě hromadou hraček a nafukovacích pomůcek do vody, takže jsem to všechno na ten kočárek mohla naložit a převézt kamkoli. Uvědomila jsem si tam, že jsem si dokázala poradit se spoustou věcí, ale bez cestovního kočárku bych to opravdu těžko zvládla,“ vypráví Martina.

Bylo to v době, kdy cestovní kočárky do letadla ještě nebyly tolik rozšířené jako nyní. Přitom už spoustu let existoval palubní kočárek, který se nyní jmenuje Stokke Yoyo a dříve měl název Babyzen Yoyo. Byl to vůbec první kočárek, který se dal složit do rozměrů příručního zavazadla a lidé si ho brali na palubu letadla. V Čechách ho skoro nikdo neznal. Naopak v Belgii kočárek viděla všude, protože maminky tam mají krátkou mateřskou dovolenou a brzy se vracejí do práce. Kočárek je tam tedy oblíbený právě díky své kompaktnosti, lehko se skládá a lze ho pověsit třeba na věšák jeslí nebo školky.

„Vždycky, když jsem tam ten kočárek viděla, říkala jsem si, že je hrozně ošklivý a že vlastně svoje dítě bych do něj nikdy neposadila, protože sedí hrozně nízko a akorát dýchá výfukové plyny z aut. Je celý takový divně mini.“ dodává Martina.

V té době totiž v Bruselu jezdila s tříkolovým terénním kočárkem Thule Urban Glide a byla tam s ním za největší atrakci. Lidé ji zastavovali a ptali se, co je to za kočárek, že ho ještě nikdy neviděli. Přitom tehdy už ho v Praze měl snad každý… A naopak, když se pak prošla po Karlíně s kočárkem Yoyo, byla za atrakci znovu, tentokrát naopak.

Nejoblíbenější kočárek v Česku je právě zmíněný „teréňák“ tříkolka Thule Urban Glide, a ne cestovní kočárek. Cestovat s dvacetikilovým terénním kočárkem však není moc pohodlné a Martina si to sama při jedné z cest z Bruselu do Prahy a zpátky sama vyzkoušela.

A tak ji napadlo umožnit českým rodičům cestovat s lehkými a skladnými kočárky. K realizaci a rozjetí byznysu přispěla také zkušenost s návštěvou dětské skupiny Martinina zaměstnavatele, kam přišli s dětmi, když jim byly už skoro čtyři a dva roky. Martina totiž měla plán, že by se do své bývalé práce přece jen vrátila trochu dřív a dala děti do dětské skupiny. Uvědomila si ale, že nechce o ten drahocenný čas s dětmi přijít, jenže zároveň potřebuje něco dělat a nežít jen z rodičáku a nebo prosit manžela o peníze.

Když se rozhodla založit živnost, zjistila, že je těhotná. A to byl další důvod, proč podnikat.
Najednou to fungovalo velice rychle a hned.

„Před třemi lety jsem měla dva kočárky, protože jsme měli dva syny, a tak se nám občas hodily kočárky dva. Pak jsme jednou jeli na dovolenou a mysleli jsme si, že to zvládneme jen s jedním kočárkem, a samozřejmě to nešlo. Tak jsem tam na bazaru přikoupila třetí kočárek, zmíněný Babyzen Yoyo. Podnikání jsem rozšiřovala postupně, protože jsem samozřejmě neměla peníze na to, abych masivně zainvestovala a nakoupila flotilu nových kočárků a vydala další desítky tisíc za tvorbu webu. Takže vlastně všechno fungovalo postupně a podle toho, jak jsem vydělávala. Z toho, co jsem ušetřila, jsem mohla koupit nový kočárek a udělat třeba nějaký upgrade na webu, jako na příklad rezervační systém, pak vyhledávací program, pak anglickou verzi apod.,“ vypráví podnikatelka Martina.

V dnešní době nabízí Kočárek do letadla u pražského letiště sedmnáct kočárků s úpravami pro miminka i pro větší děti. Dále nabízí čtyři cestovní autosedačky a tři obaly na velké kočárky i další cestovatelské vybavení pro děti, jako je kufřík, který se na palubě letadla dá přestavět na postýlku, nebo sluchátka na palubu pro miminko, cestovní nočník, židličku, postýlku apod.

V praxi to vypadá tak, že je tato práce ideální právě pro rodinný život, protože ji lze zkoordinovat s aktivitami a potřebami dětí, se starostí o domácnost atd. Přes den probíhá předávání nebo vrácení kočárků a večer, když je Martina unavená, věnuje čas údržbě kočárků, jejich čištění, praní, žehlení a chystání. Papírové záležitosti, jako jsou faktury, smlouvy a různé spolupráce, řeší dopoledne, když nejmladší syn spí.

„Největší výzvou tohoto podnikání je mít perfektní organizaci. Musím mít přehled, kdy a v kolik hodin se vrací konkrétní kočárek, do toho zkoordinovat aktivity dětí (školky, kroužky, doktory, logopedie) a manžela i starost o domácnost. Zároveň bych i já chtěla mít nějaké aktivity, na které se mi bohužel zatím nedostává času ani energie. Další věc, co je pro mě nejtěžší, jsou moje očekávání. Očekávání směrem ke klientům, protože ne každý člověk je stejně zorganizovaný jako já a je pro něj obtížné mi třeba s týdenním předstihem dát vědět přibližně v kolik hodin se bude s kočárkem vracet, což je pro mě naprosto klíčová informace, abych podle toho právě naplánovala aktivity s dětmi. Jestli můžeme jít ven na celý den, nebo stihneme jen zmrzlinu anebo musíme být doma a čekat, co bude a nebude,“ popisuje Martina.

„A pak to jsou očekávání strategická. Očekávala jsem, že čím déle budu tento byznys provozovat, tím více se rozšíří povědomí o tom, že i kočárek na dovolenou si můžete půjčit. Lze si půjčit auto, pilu, čisticí stroje, a můžete si tedy půjčit i kočárek. A čekala jsem, že tímto způsobem mi bude stále růst i počet klientů, ale nepočítala jsem s tím, že se narodí o třetinu míň dětí, že začne válka na Blízkém východě a že dál poroste inflace. A tedy pro spoustu českých rodin je daleko těžší si na dovolenou u moře našetřit, natož si k tomu ještě půjčovat cestovní kočárek,“ dodává podnikatelka.

Martinino podnikání je velmi závislé na sezoně –většina pronájmů se odehrává v měsících od května do konce října. A tak se často dostává do paradoxu, že práce vytvořená k tomu, aby cestovala s rodinou ji to vlastně neumožňuje. Přes léto, kdy je poptávka po cestovních kočárcích největší a zároveň jsou letní prázdniny a musím vytvářet program dětem, je to náročnější.

„Pamatuju si na období, když byl nejmladší syn novorozené miminko a ani v té době jsem se nezastavila s podnikáním. Syn moc nespal, byl každou hodinou vzhůru a do toho jsem měla doma na full time tříletáka a pro staršího syna, kterému bylo pět let, jsem jezdila po obědě do školky. Občas jsem v noci ještě navíc vstávala a vypravovala kočárky do světa, třeba i ve čtyři ráno. To bylo pro mě hodně náročné období. Někdy je třeba domluva s klienty komplikovanější, a často se kočárek vrátí v horším stavu. A já to musím nějakým způsobem přejít s úsměvem na tváři. A tak si vždycky říkám, že to dělám pro svoje děti, ty jsou mým nejdůležitějším motorem, protože s nimi chci cestovat a chci s nimi mít společné zážitky. A bez peněz to prostě nejde. Respektive z jednoho platu to nejde…“ říká Martina.

„V tomto pro mě nejtěžším období byl o kočárky velký zájem a moje únava ještě větší. Začala oprava hlavní ranveje pražského letiště, a protože bydlíme u letiště, bylo to dost psychicky náročné. Neustálý hluk od letadel, všichni přilétali a odlétali s mými kočárky, ale já musela být doma a měla přitom novorozenecké blues. A tak jsem v té době vymyslela, že poletíme spolu na dovolenou celá rodina dvoupatrovým Boeingem A380, letadlem společnosti Emirates, a že na to prostě kočárkovým byznysem našetřím. Pomáhalo mi, že právě v době odstávky hlavní ranveje na letišti nám každé poledne nad domem tento letadlový kolos přistával. Vždycky jsem si říkala, vydrž, brzo v něm budeme sedět taky,“ vypráví s úsměvem Martina.

Po pár měsících se to opravdu podařilo a odletěli. A to i přes probíhající krizi na Blízkém východě.

„Jsem moc ráda, že se mi to podařilo, protože pro moje děti je moje podnikání někdy limitující, když jim vysvětluji, že už prostě odněkud musíme jet domů, protože se bude vracet kočárek, nebo že něco nemůžeme, protože čekáme na někoho, kdo si kočárek přijede vyzvednout. Vždycky jsem dětem připomínala, že máma pracuje tímto způsobem, aby nemusela pracovat v kanceláři od rána do večera a oni nemuseli být od rána do večera ve školce. A že až na to vydělám, poletíme tím dvoupatrovým letadlem. Můj nejstarší syn byl hrozně šťastný, že se nám to podařilo a opravdu jsme tím letadlem letěli. Vlastně se splnil můj sen i ten jeho. Moje podnikání mě v současné době hodně těší a mám radost, že je o možnost půjčit si kočárek na dovolenou zájem. Ráda bych do budoucna tuto službu nabízela u většiny větších letišť v naší zemi. A kdo ví, třeba časem i za hranicemi,“ uzavírá svůj příběh Martina.

Půjčovnu Kočárek do letadla najdete u Letiště Václava Havla. Více najdete na www.kocarekdoletadla.cz