Jak se připravit na porod

as. MUDr. Radovan Vlk, vedoucí lékař Porodnice Královské Vinohrady

Dá se připravit na porod?

Určitě ano. Zejména po psychické stránce. Porod je emociálně silný zážitek pro všechny rodičky, ale každá z nich jej může prožívat jinak. Proto i příprava na porod je odlišná. Jsou ženy, pro které je přínosné, že o porodu vědí víc. A zase jsou ty, které čím víc vědí, tím je to pro ně horší a více stresující. I proto zatím nikdo neprokázal, že je nutné absolvovat předporodní kurz, aby žena zvládla porod bez problémů.

PŘED PORODEM:

Na základě čeho se lékař rozhodne, zda bude žena rodit přirozenou cestou, nebo císařským řezem?

To je složitá odpověď. Existuje totiž řada faktorů, které ovlivňují bezpečnost vaginálního porodu. Některé jsou dané již před těhotenstvím, některé se objeví v průběhu těhotenství a pak je řada faktorů, které zjistíme až za porodu. A právě na základě zhodnocení všech rizikových faktorů se lékař rozhodne, zda může žena rodit vaginálně nebo raději sekcí. Pokud zvolí lékař sekci, pak z různých důvodů. K nim patří již v době před těhotenstvím některá závažná chronická onemocnění, například srdce nebo ledvin, v průběhu těhotenství například preeklampsie, cukrovka nebo abnormální růst plodu. Většina těchto indikací není absolutní. Často je volba císařského řezu dána kombinací více rizikových faktorů, vedle výše uvedených vyššího věku matky, stavu po IVF nebo obezity. Proto nastávající maminky přicházejí cca měsíc před porodem do porodnice, kde s lékařem řeší otázky spojené s timingem porodu a způsobem vedení porodu, tedy jestli rodit přirozeně vaginální cestou, indukcí porodu nebo císařským řezem.

Pro koho není vhodné rodit přirozenou cestou?

Absolutních indikací k císařskému řezu je relativně málo. Jedná se o situace, kdy maminka nemůže vůbec vaginálně porodit nebo je přirozený porod spojen s velikými riziky pro plod. Patří sem například tzv. kefalopelvický nepoměr (kdy je plod pro pánev matky neúměrně velký), stavy po závažných operacích dělohy, stavy po třech císařských řezech a více. A pak známe tzv. relativní kontraindikace, kam patří například věk matky nad 40 let, závažná cukrovka, obezita, IVF, plod v poloze koncem pánevním apod. – ani jedna z těchto indikací není jasná, ale součtem více faktorů pak indikace k sekci vznikne.

Proč se císařské řezy provádějí o týden dřív?

Plánovaný císařský řez je nejlepší udělat opravdu plánovaně, tedy v dopoledních hodinách všedního dne, za přítomnosti kompletního porodnického týmu. Proto se provádí cca týden před termínem porodu. Pokud bychom čekali až do termínu, významně stoupá pravděpodobnost nástupu kontrakcí či odtoku plodové vody a pak sekci provádíme akutně. Akutní řez je spojen s častějším výskytem závažných operačních komplikací. Důležitý je samozřejmě profit pro dítě a minimalizace porodních komplikací.

Je nutné, aby byla žena před porodem oholená a bylo jí provedeno klysma?

Klysma není nutné, rutinně ho neděláme ani před vaginálním porodem, ani před císařským řezem. U vaginálního porodu se provádí v případě přání rodičky. Je vhodné vyprázdnit prostor rekta, protože hlavička miminka prochází porodními cestami opravdu „na milimetr“. Pro většinu rodiček je představa porodu nejdříve obsahu střev a poté teprve miminka značně diskomfortní. Co se týká oholení, ani to není při vaginálním porodu nutné. Spíš jde o úkon preferovaný ze strany žen, které se pak během porodu opět cítí lépe. Během císařského řezu je pak nutné oholení v místě řezu, protože by se pak chloupky mohly dostat do rány, což by mohlo způsobit pooperační komplikace.

V jakých případech je nutné ženě vyvolat porod?

Indukce neboli umělé vyvolání porodu se týká obecně až 20 % všech těhotenství. Provádí se z různých důvodů, nejčastěji u žen starších, nemocných, u přenášení nebo v situacích, kdy se plodu v děloze již dobře nevede. Někdy se může jednat o alternativu císařského řezu. Když bychom někdy čekali, až bude po termínu porodu, pravděpodobně by těhotenství skončilo sekcí. Vždy ale jednáme se souhlasem maminek.

Je pravda, že vyvolávaný porod více bolí?

Obecně určitě ne. Děloha vykonává stejnou práci u běžného i vyvolávaného porodu. Jen nástup děložních kontrakcí bývá jiný. U klasického porodu nabývají kontrakce na síle postupně, u vyvolávaného porodu mohou být hned od začátku silnějšího charakteru, proto to ženy někdy zaskočí a mají pocit větší bolestivosti. Při správné interpretaci a popisu indukce většina žen neudává větší bolestivost nebo diskomfort.

Jakými prostředky je ženě možné ulevit od bolesti a kdy se toto provádí?

V jakékoli fázi porodu můžeme podávat prostředky pro tišení bolesti. Bolest za porodu je velmi individuální: někdo má silné bolesti od začátku porodu, někdo například až posledních 20 minut, ve druhé době porodní. K tišení bolesti užíváme nefarmakologické metody, například masáže, hydroanalgezii (teplá voda, sprcha, vana), akupresuru, akupunkturu, anebo silnější, farmakologické metody: infuze s analgetiky, inhalační masku, rektální čípky. Nejsilnější formou je epidurální analgezie – s aplikací analgetika do páteřního kanálu.

NA PORODNÍM SÁLE:

Jak dlouho probíhá přirozený porod?

Doba porodu, resp. jeho délka, je dána zejména tím, zda žena rodí poprvé, nebo už dříve rodila. U prvorodičky se uvádí průměrná délka porodu mezi 8–10 hodinami. Někdo tedy rodí pět hodin a někdo 16. Staří porodníci uznávali pravidlo, že nad porodem nesmí zajít dvakrát slunce, tzn. že by žena neměla rodit více než 24 hodin. S délkou porodu totiž logicky stoupá unavenost rodičky a klesají rezervy plodu, tím pak stoupá pravděpodobnost ukončení porodu císařským řezem. U druhorodiček se pak uvádí, že porod trvá průměrně 5–6 hodin.

V jakém případě již nelze z přirozeného porodu přejít na sekci, ale je nutno dítě porodit přirozeně s pomocí jiných technik?

Císařský řez se dá udělat téměř ve všech situacích. Výjimkou snad je jen poslední fáze porodu, kdy záleží na tom, jak moc plod vstupuje do porodních cest. Představte si porodní kanál jako „přesýpací hodiny“. Nejužší místo se nazývá pánevní úžinou. Pokud je hlava plodu nad touto rovinou, je bezpečnější v akutní situaci udělat císařský řez. Jestliže je ale hlavička v úžině nebo níže, bývá naopak bezpečnější a rychlejší provedení tzv. vaginálního extrakčního výkonu, tedy použít kleště nebo vakuumextraktor (zvon). I v tomto stadiu může zkušený porodník zatlačit plod zpět do dělohy a udělat řez, ale může spíše dojít k závažnému poranění dělohy nebo dítěte. Někdy je ale i pro zkušeného porodníka složité posoudit, která metoda je lepší a bezpečnější.

Proč je v některých případech nutný nástřih hráze a proč ho ženy tak odmítají?

Nástřih je indikován jen v určitých situacích. Proč ho některé ženy „stoprocentně“ odmítají, vlastně netuším. Případné natržení hráze (ruptura) je nekontrolovaný proces a následné ošetření a hojení má více komplikací. Nástřih je ale opravdu nutné dělat indikovaně. Doporučujeme jej v případě hypoxie plodu, kdy každá další minuta v porodních cestách je pro novorozence zátěží. Provedení nástřihu může urychlit porod i o mnoho minut. Dalším příkladem, kdy doporučujeme nástřih provést, jsou třeba velká poranění při minulém vaginálním porodu. Nástřih se provádí i při klešťovém porodu. Důležité je rodičce vysvětlit, že dopředu nedokážeme slíbit, zda nástřih provedeme nebo ne. Toto můžeme zjistit až během poslední fáze porodu.

Jak dlouho cca trvá porod císařským řezem?

Nekomplikovaný císařský řez řádově půl hodiny.

Když je to nutné a jde o život, za jak dlouho dokáže porodník vytáhnout mamince miminko z břicha?

Při císařském řezu zpravidla vybavíme novorozence do pěti minut od začátku operace. V krizové situaci to ale dokážeme i do dvou minut.

Provádí se i u maminek, které rodí sekcí, tzv. bonding?

Ano, pokud jsou maminka i miminko v kondici. Snažíme se o to vždy, pokud je to možné.

PO PORODU:

Co se stane s maminkou bezprostředně poté, co je miminko na světě?

V případě vaginálního porodu necháme miminko na pupečníku a dáváme ho mamince na břicho nebo na prsa. Jde o tzv. skin to skin metodiku. Necháváme dotepat pupečník, což většinou trvá tak 2 minuty. Pak necháme většinou partnera pupečník přestřihnout. Snažíme se po celou dobu o kontakt maminky s dítětem. Novorozenec se po porodu vyšetřuje na břiše matky nebo na lůžku bezprostředně vedle ní. Na novorozenecký box si neonatologové dočasně berou jen děti, které potřebují speciální ošetření, resuscitaci apod.

Jak rychle se hojí maminka po přirozeném porodu?

Již několik hodin po vaginálním porodu je většina maminek schopná normálně fungovat. Nástřih hráze se hojí 7–10 dnů, úplné zavinutí dělohy trvá asi 3–4 týdny. V období šestinedělí, tedy 6 týdnů po porodu, dochází k postupnému návratu organismu do stavu, ve kterém byl před těhotenstvím. Tedy většinou.

Jak rychle se hojí maminka po sekci?

Po sekci je hojení obecně delší, přece jen se jedná o relativně velkou nitrobřišní operaci. Je to jeden z důvodů, proč preferujeme vaginální porod před císařským řezem. Samozřejmě, je-li vaginální porod pro matku i dítě bezpečný. Maminky po vaginálním porodu se mohou rychleji plnohodnotně starat o své dítě. Říká se, že v dutině ústní a v pochvě se hojí vše mnohem rychleji a lépe než v jiných částech organismu. Jizva po císařském řezu může maminky někdy trápit týdny i měsíce. Ale samozřejmě hojení a rekonvalescence jsou velmi individuální.

Maminky zůstávají v porodnici většinou 72 hodin, proč?

Jde zejména o pediatrické a neonatologické organizační opatření, jehož podstatou je samozřejmě snaha o co nejkvalitnější poporodní péči. Pediatrická společnost doporučuje pediatrům přijímat dítě do péče 72 hodin po porodu. Do té doby mají péči na starost neonatologové. Ti jsou též zodpovědní za tzv. novorozenecký screening. Ten se provádí odběrem z patičky dítěte, a to nejdříve 48 hodin po porodu. Pokud si maminka domluví tzv. ambulantní porod, tedy opustí-li porodnici do 24 hodin po porodu, musí si tento screening svého dítěte zařídit. Proto většina porodnic propouští matky s dítětem po nekomplikovaném porodu za 48–72 hodin.

Co kontroluje gynekolog, než propustí maminku z porodnice domů?

Standardně se kontroluje zavinování dělohy, krvácení, resp. množství očistků, poporodní poranění – hojení nástřihu hráze, případně suturu po císařském řezu. Samozřejmě sledujeme laktaci a v neposlední řadě i celkový, psychický stav matky. U rizikových žen, se zvýšeným rizikem krevní trombózy, podáváme léky na ředění krve ve formě injekcí po dobu 5–7 dnů po porodu.

Odpovídal:

as. MUDr. Radovan Vlk
vedoucí lékař Porodnice Královské Vinohrady
20 let působil na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN v Motole, několik let ve funkci vedoucího lékaře perinatologického centra.
Od podzimu roku 2016 pracuje na Gynekologicko-porodnické klinice 3. LF UK a FNKV v Praze. Věnuje se problematice rizikového těhotenství, prenatální ultrazvukové diagnostiky a predikce závažných těhotenských patologií. Je autorem odborných prací, několika kapitol v učebnicích, hlavním autorem dvou monografií. Pravidelně přednáší na odborných sympoziích.