Kdy začíná dítě rozlišovat chutě?
Velmi brzo, už po prvním měsíci života jeho chuťové buňky fungují a dávají mozku jasné signály… Sladká chuť je dobrá, protože zajišťuje tak důležitou energii pro přežití, naopak chuť kyselá a hořká moc dobrá není, potrava by mohla být totiž toxická, zkažená. Evoluce naučila dítě takto na jídlo reagovat a díky tomu i preferovat některé chutě.
Mateřské mléko je přece přirozeně sladké, ne?
Ano, je. Přirozeně sladké jsou i jiné potraviny, které by měly být ve vyvážené stravě dítěte denně zastoupeny. A dítě je bude preferovat. I přesto bychom měli být trpěliví a nevzdávat to i s chutěmi kyselejšími či hořkými. Dítě potřebuje na přivyknutí více času.
Většinou se všichni první rok s relativně zdravou nekořeněnou a nepříliš sladkou stravou udrží. Kdy přichází zlom?
Zlom může přijít relativně brzy. Kolem sebe vidíme řadu dětí, které sotva chodí a v ručičce už drží doslazované potraviny komunikované jako vhodné pro děti. Po prvním roce mají rodiče pocit, že dítě už může vše, a podléhají nabídce produktů, jež nejsou vždy tou nejlepší volbou. I když se rodič snaží, často nastane problém ve chvíli, kdy staršímu sourozenci už něco povolí, ale toho mladšího chce ještě držet od sladkého dál. Nejen z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že u druhých, třetích a dalších dětí v rodině jsou stravovací návyky tak trochu urychlené a tyto děti se dostávají ke sladkému dříve než jejich starší sourozenci.
Dá se, anebo je vhodné se pokusit u dítěte sladké vynechat z jídelníčku?
Do cca dvou let bychom se sladkého měli skutečně vyvarovat. Poté je ale spíše vhodnější taktikou ukázat dítěti, že sladké existuje, můžeme ho jíst, ale jen v omezené míře. I přesto si ale myslím, že jsou sladkosti, které prostě dětem ani dospělým do jídelníčku nepatří v sebemenším množství… Základem je tedy kvalita a relativní bezpečnost sladkosti.
Jakým způsobem pracovat se sladkou chutí – sladkostmi u dětí?
Musíme se smířit s tím, že sladká chuť je od narození pro dítě tou nejpřirozenější. Jeden ze zásadních faktorů je způsob stravování celé rodiny. Děti velmi brzy okoukávají, co jedí jejich rodiče, sourozenci, a rády se přiučí. A pokud bude sladké v rodině zařazováno v rozumné míře, i dítě nás v tomto bude pravděpodobně následovat. Ve vyšším věku, při nástupu do školy, je pak dítě výrazně ovlivňováno i kolektivem a jeho návyky – děti si ve škole mění svačinky, ochutnávají jedno od druhého. V tomto věku je už dítě ale dost zralé na to, abychom mu škodlivost sladkostí vysvětlili.
Co sladké za odměnu?
Sladké odměny nejsou dobrou cestou. Mnohé studie ukazují, že toto chování rodičů má velmi negativní dopad na stravovací návyky a vnímaní jídla dětí později v dospělosti. Odměna ale nemusí být špatnou strategií, jen je dobré zvolit jinou než jídlo, resp. sladkost.
Co je z hlediska sladkého v pořádku a co už ne:
Vánoční cukroví?
U tříleťáků se už uzobávání vánočního cukroví nevyhneme. Proto stojí za zvážení, jaké cukroví péct a v jak velkém množství jej dávat dítěti k dispozici. Ani o Vánocích není třeba mít hned plné stoly cukroví. Do dvou tří let bych byla spíše opatrná.
Buchty, koláče, štrúdly?
Domácí sladké pečivo může být jednou z variant svačinky již u třeba dvouletých dětí. Opět je ale dobré volit recepty s omezeným množství cukru, popř. recepty učené přímo pro děti.
Ovocné knedlíky, žemlovky, šišky s mákem?
Těmto pokrmům jako hlavním jídlům bychom se měli vyhýbat co nejdéle. Ve školce tomu ale děti pravděpodobně neuniknou, proto by bylo dobré, aby tyto pokrmy před nástupem do školky alespoň trochu znaly.
Krupice, pudingy?
Raději volme ovesné a jiné obilné kaše s ovocem, bez přislazení.
Oplatky, sušenky?
Oplatky co nejdéle ne. Sušenky po důkladném výběru a jen omezeně, spíše jako doplněk, nikoli jako jednu celou svačinu.
Čokoládové, oříškové tyčinky?
Od roku je naprostá většina dětí schopna jíst přírodní ořechy, raději tedy volme obyčejné ořechy než doslazované tyčinky. Dobrou volbou mohou být i domácí müsli tyčinky s ořechy. Čokoládové tyčinky zatím nejí ani moje sedmiletá Natálka.
Čokoláda?
Pokud, tak raději jako součást domácího zdravého dezertu nebo buchty. Po druhém roce věku už občas v létě děti potěšíme zmrzlinou. Pokud volíme kvalitní, může být i čokoládová.
Bonbony – želé, karamelky, tvrdé?
I když je toto bohužel nejčastější odměnou za statečnost u většiny pediatrů, jsem zastáncem nulové tolerance. Tyhle sladkosti u mě neprojdou.
Moje zkušenost:
„Jakub s Laurou poznali lízátko až toto léto – v 2,5 letech. Podařilo se mi Jakuba v létě opařit vodou a chodili jsme do Vinohrad na převazy … hned první den dostal za statečnost lízátko. I když ho nikdy předtím neměl a vlastně ani pořádně neviděl, hned věděl, co s ním dělat. Úplně by stačilo obrážet autíčka, z toho by byl úplně stejně nadšený.“
Odpovídala:
Mgr. Adela Skoupá
výživová poradkyně a lifestyle coache
Je absolventkou Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci v oboru Tělesná výchova a sport. Zkušenosti v oblasti zdravého životního stylu čerpala přes 20 let v různých oblastech – nejprve jako vrcholový sportovec či manažer sportovního studia, později jako produktový manažer NUTREND D.S., a.s. Posledních 13 let se věnuje individuálnímu poradenství v Centru Petra Havlíčka a školením ve firmách a sportovních klubech a organizacích. Publikuje v časopisech Dieta, Maminka, Moje psychologie, Žena a život, na webu Teta Inspirace a jiných.
Tip redakce:
Zkuste to jinak. Kromě pečení cukroví můžete o Vánocích s dětmi v kuchyni tvořit také jiným způsobem. Nasladko nebo naslano, stačí vám k tomu různé druhy ovoce, zeleniny, bylinek a třeba sýra.
