OPALOVÁNÍ A DĚTI: Ano, nebo ne?

Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., dermatoložka

Jak je to v poslední době s opalováním a existuje něco jako zdravé opalování?

V dnešní době se radikálně změnil pohled na vliv slunečního záření na náš organismus. Určitě si ještě pamatujete doby, kdy se říkalo: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“ Dnes už jsme s tímto tvrzením opatrní a nabádáme k opatrnosti a apelujeme zejména na maminky, aby děti chránily před přehnaným sluněním. Dětská kůže je totiž vnímavější a citlivější na UV záření, snadno se spálí. Faktory, jako je pigmentace, imunitní systém kůže a kvalitní dozrávání kožních buněk v rohové vrstvě, se vyvíjejí během několika prvních let života. Pro dostatek vitaminu D, který vzniká v kůži působením UV záření, stačí jen 10 minut denně vystavit obličej a ruce na sluníčko.

Co si máme představit pod pojmem zdravé opalování a jaké jsou jeho zásady?

Nehovořila bych o zdravém opalování, ale o bezpečném pobytu na slunci.

Mezi tato pravidla patří:

Mezi 11.00 a 15.00, kdy je slunce nejsilnější, vyhledávejte stín.
Chraňte se vhodným oblečením (čepice, tričko), noste sluneční brýle s UV filtrem.
Místa na kůži, která nejsou krytá, chraňte opalovacím krémem s vysokým SPF faktorem.

Jak je to s opalováním dětí? Říká se, že by se slunci neměly vystavovat miminka do 6 měsíců?

Kůže novorozenců a kojenců je obzvlášť náchylná na poškození v důsledku slunečního záření. Do jednoho roku bychom tedy děti neměli slunci vystavovat vůbec. Jedná se o skupinu dětí, které si prakticky neumějí vyprodukovat ochranný pigment a jejichž pokožka se může během několika minut spálit.
Pro děti do 3 let je vhodné používat opalovací přípravky bez chemických UV filtrů, obsahující fyzikální mikropigmenty. Tyto jemné částečky se nevstřebávají do kůže, zůstávají na jejím povrchu, a tak odrážejí UVA a UVB paprsky. Nepronikají rohovou vrstvou, nedostávají se do spodních vrstev kůže, a proto obvykle nevyvolávají alergické nebo fototoxické reakce. Moderní fyzikální filtry obsahují jemné mikrokrystaly fyzikálního filtru, které vytvářejí po rozetření na kůži prakticky neviditelný film, jenž odrazí dopadající paprsky a zabrání průniku. Takový přípravek po rozetření na kůži působí jako zrcadlo, od kterého se odrážejí sluneční paprsky.

Jak děti chránit před sluncem?

v ČR, při běžném pobytu venku:
Dodržujte pravidlo 3 K: klobouk, košile, krém. Velmi populární je takzvané plážové oblečení. Materiály, z nichž jsou trička vyrobena, tvoří velice jemná a pro UV záření nepropustná vlákna, která velmi kvalitně chrání pokožku před spálením. Přesný údaj o míře ochrany se u oblečení udává jako UPF faktor a prakticky odpovídá SPF u ochranných krémů. Takže s UPF 40 můžeme prodloužit dobu do zčervenání kůže 40krát.
u moře, kdy dítě nejen plave v moři, ale třeba si i hraje v písku u břehu:
Také pravidlo 3 K, ale velmi uvážlivě bych vybírala krémovou ochranu. Měla by mít vysoké SPF (SPF 30 nebo 50, filtruje 96 %, resp. 98 % UVB záření), krém by měl být určen přímo pro dětskou populaci – tedy hypoalergenní, testovaný na citlivé pokožce, lehčí textury. Krémy na dovolené by měly být voděodolné, abychom si je při koupání nebo utírání ručníkem nesmyli. Pozor zejména na odraz UV záření od mořské hladiny nebo písku, UVA paprsky mohou pronikat například i přes mraky. Vhodné je také aplikaci krému opakovat, a to každé 2–3 hodiny.

Říká se, že lidská kůže si pamatuje, a pokud se spálí dětská kůže, tak dvojnásobně, je to pravda?

Ano, následky přehnaného slunění se mohou projevit až za desítky let. Ze statistik víme, že jedno spálení do puchýřů zvyšuje pravděpodobnost kožní rakoviny v dospělosti dvakrát.

Jak postupovat při spálení dětské pokožky?

V akutním stadiu, když je pokožka červená, bolestivá na dotek, doporučuji použít chladivá tělová mléka s vitaminem C, E nebo aloí vera. Dobrým pomocníkem je panthenol, ideálně ve formě pěny, sprej s kyselinou hyaluronovou nebo termální vody ve spreji. Pokud se objeví puchýře, nestrhávejte je ani nepropichujte. Navštivte lékaře, ten předepíše lokální antiseptika, aby se do ran nezanesla infekce, popřípadě doporučí i hojivé krémy nebo masti pro zmírnění zánětu.

Odpovídala:

Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., dermatoložka
Přední česká kožní lékařka pracuje jako odborná asistentka na Dermatovenerologické klinice 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Působí především jako specialistka v oblasti prevence a léčby kožních nádorů, nemocí vlasů a vlasové pokožky. Bohaté zkušenosti nasbírala na Kožní klinice a poliklinice pro dermatologii při Svobodné univerzitě v Berlíně, kde působila v letech 1998–2002 jako odborná asistentka.