Autismus patří mezi závažné vrozené vývojové poruchy a typická je u nich právě porucha sociální interakce a komunikace. Máte-li dítě s touto diagnózou, víte, že běžné životní situace prožívá naprosto jinak než zdravé dítě. Sociální podněty vyhodnocuje nesprávně nebo je ani nezachytí. I proto někdy na okolí tyto děti působí jako nevychované. Ale to rozhodně nejsou.
Diagnózy poruch autistického spektra
Do poruch autistického spektra (PAS) spadá dětský autismus, atypický autismus a Aspergerův syndrom. Projevy se liší právě podle diagnózy. Někdy jsou lehčí (Aspergerův syndrom), jinde středně těžké až těžké. Jednu z těchto diagnóz mají zhruba dvě procenta dětí.
Kdy se objevují první signály
Rodiče si určitých „jinakostí“ všimnou obvykle už v batolecím věku kolem 2. roku, ale první signály se mohou objevit i dříve (v kojeneckém věku). Vždy záleží na tom, zda jsou projevy onemocnění mírnější nebo těžší. Pokud jsou mírnější, diagnostikují se hůře a často i později.
Signály, kterých je dobré si všímat
Co byste jako rodiče měli sledovat? Samozřejmě že ne každý „podivný“ rys nutně znamená, že je vaše dítě autista, ale pokud si všimnete více varovných signálů, řešte to a nestrkejte hlavu do písku. Důležité je nemoc včas diagnostikovat. Čeho je tedy dobré si všímat?
- Dítě se vám nedívá do očí
- Nereaguje na své jméno
- Nezapojuje se do her s ostatními dětmi (obecně má menší zájem o sociální kontakt)
- Má opožděný vývoj řeči, může mít omezenou mimiku a gesta
- Neobvykle manipuluje s předměty, opakuje stejné pohyby (mává rukama nebo točí s předměty)
- Miluje rutinu, a naopak nesnáší změny
Test, který může poruchu zachytit
První případný záchyt provádí pediatři rutinně už v 18. měsících věku – jde o takzvaný povinný screening PAS, který je součástí preventivní prohlídky. Tento dotazník M-CHAT-RTM hodnotí riziko poruchy a obsahuje dvacet otázek, které se týkají chování dítěte. Na otázky odpovídají rodiče jednoduše – pouze ANO/NE. Když se podezření potvrdí a test vyjde pozitivně, pediatr nasměruje dítě ke klinickému psychologovi nebo psychiatrovi.
Co se děje po stanovení diagnózy
Psycholog nebo psychiatr pak provedou komplexní diagnostiku dítěte. Ta zahrnuje pozorování dítěte v různých situacích, rozhovory s rodiči o tom, jak se dítě vyvíjí, a samozřejmě spoustu dalších testů. Bude to náročné, ale ve finále je dobré vědět, na čem jste. Pokud se totiž potvrdí, že dítě spadá do PAS, odborníci vám řeknou, jak s takovým dítětem pracovat, kde hledat pomoc a podobně.
Včasná intervence je klíčová
Pokud se diagnózu dozvíte včas, je to pro dítě nesmírně důležité, protože to má vliv na to, jak se bude dál vyvíjet. Špatná zpráva je, že autismus se nedá vyléčit, navíc se často k PAS přidávají další diagnózy, jako je hyperaktivita či úzkosti. Čeká vás spousta práce – terapie, behaviorální nácviky, logopedie, často je nezbytná i ergoterapie.
Jak pracovat s autistickým dítětem
Pokud si nevíte rady, obraťte se na odborníky, například z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS). Není ostuda poprosit o pomoc a rady, nezůstávejte na to sami. Děti s poruchami autistického spektra potřebují jasný denní režim, ten jim přináší jistotu.
Dítě nekritizujte. Většinu toho, co dělá, nemůže samo nijak ovlivnit. Nesrovnávejte ho s vrstevníky a postupujte pomalu. Rozvíjejte jeho klíčové dovednosti a vždy respektujte reálnou úroveň jeho schopností. Nedávejte mu nesplnitelné úkoly, ale ani ho nepodceňujte.
