Odpovídá:
MUDr. Soňa Šuláková
Dětská lékařka a neonatoložka
Každá maminka je jiná, má své individuální problémy a klade si různé otázky. Zejména maminky, které porodí své první dítě, si některé věci vůbec nedokáží představit a jejich otázky se opakují. My jsme pro vás připravili přehled těch nejčastějších záležitostí. „Pokud budete mít při pobytu v porodnici nějaké nejasnosti, klidně se ptejte. Budete klidnější a nebude vás stresovat to, že něco, nevíte‘ nebo si nejste jisté. Je to úplně normální, nejste v tom samy a nejste divné. V porodnici jsme od toho, abychom vám pomohli,“ říká na úvod lékařka.
1. Bonding – přiloží mi miminko po porodu ihned na tělo?
Bonding je př irozená věc a vy se o něj nenechejte ošidit. Miminko je po porodu položeno na hruď ideálně maminky nebo tatínka (dokonce to může být i babička nebo kdokoliv, ke komu máte důvěru), přikryto dečkou a necháme ho odpočívat. Miminko vnímá tlukot vašeho srdce, což ho uklidňuje, protože to zná z bříška. Po chvilce relaxu po porodu otevře oči, začne s vámi navazovat oční kontakt, začíná si sát ručičky a je schopno se doplazit až k vašemu prsu. Cílem bondingu je nejen navázání vztahu mezi matkou a dítětem, ale také osídlení dítěte bakteriemi, které má maminka na sobě a vůči nimž pak dítě získá protilátky, které se k němu dostanou také z mateřského mléka. Není důležité, zda je dítě položeno na tělo matky minutu nebo 10 minut po porodu, spíše jde o to, aby k tomu došlo. Někdy může být problémem císařský řez, protože ne všechny nemocnice jsou zařízeny na to, aby dítě mohlo být u maminky i během operace. Potom úplně stačí nechat dotepat pupečník, dítě ošetřit, aby mělo teplotní komfort, položit ho na hrudník matky aspoň na chvilku a zbytek bondingu zvládne na oddělení tatínek. Novorozenec bývá často během bondingu monitorován pulzním oxymetrem s čidlem umístěným nejčastěji na pravou horní končetinu, aby se předešlo nechtěné apnoické pauze, která se po porodu může vyskytnout a nejčastěji se objevuje během 2–3 hodin po porodu.
2. Může se maminka po porodu tzv. vyspat a nabrat sílu? Nebo má miminko ihned u sebe?
Maminka se může sama rozhodnout, co a jak si přeje. Po porodu je většinou člověk nabuzený hormony štěstí a moc se mu spát nechce, ale pokud je maminka unavená a potřebuje odpočinek, o děťátko se postarají dětské sestřičky. Na druhou stranu časný kontakt s dítětem urychluje nástup laktace. Proto je třeba po císařském řezu lepší, když zvládnete rychleji vstát a budete se snažit mít dítě již od 2. dne u sebe. Všechno je samozřejmě individuální a záleží i na tom, jak snášíte bolest nebo jak velkou jste měly krevní ztrátu.
3. Kdy po porodu může maminka poprvé do sprchy?
Po spontánním porodu, pokud jde vše podle ideálního plánu, se po ukončení bondingu po 2 hodinách maminka mobilizuje a vstává z porodního lůžka. Následuje sprcha a převoz z porodního sálu na pokoj šestinedělí.
Po císařském řezu je mobilizace malinko pomalejší. Existují i přístupy (podložené studiemi), kdy je možné vstát po 6 hodinách po lokální spinální anestezii. V praxi je běžnější mobilizace do stoje 2. den po císařském řezu.
4. Co je dobré mít s sebou v porodnici?
Když nepočítám hygienické potřeby, je dobré si zjistit, jestli má porodnice k zapůjčení kojící polštáře. Ty jsou pohodlné, protože se u kojení maminka nemusí tolik hrbit a polštář se lépe přizpůsobí jejím potřebám. Jako prevence ragád na bradavkách je dobré mít s sebou Bepanthen mast. Pro případ ragád může pomoci aplikovat Purelan mast nebo potom hojivou náplast ve formě hydrogelu. Na předporodním kurzu je vhodné si také nechat zkontrolovat prsy, zdali nemáte ploché bradavky. V tom případě je někdy nutné dítěti při kojení pomoci nasazením speciálního kloboučku na bradavku.
5. Co když se mi hned nedaří kojit?
Většina maminek je překvapena, že laktace nenastoupí ihned po porodu. Její rozvoj je pozvolný a prsa se po porodu mění každým dnem. V první řadě je důležitá trpělivost, psychická pohoda a přikládat dítě ke kojení 8–12krát denně. Je úplně normální, že v prvních hodinách se dítě nemusí k prsu přisát. Důležitý je kontakt s maminčinou bradavkou a vzájemná interakce. Během prvních 4–5 dnů se začne laktace rozbíhat a tento proces pokračuje dále. A pokud se opravdu kojení nerozeběhne, miminko se prostě nakrmí formulí.
6. Co když dítě nepřibírá? Jak dlouho budu muset zůstat v porodnici?
Je normální, že novorozenec zpočátku ubývá na váze. Po porodu ztratí 10–15 % z porodní hmotnosti. Dítě by mělo začít přibývat 4.–5. den po porodu a porodní hmotnosti opět dosáhne ve 2–3 týdnech života. Kojené děti přibývají zpočátku méně. Délka pobytu v porodnici je individuální. I pokud dítě nepřibere, může být propuštěno do domácí péče. Je důležité, aby si maminka byla péčí o dítě jistá, uměla ho v případě potřeby dokrmit a aby měla praktického lékaře, který bude dále přírůstky na váze kontrolovat. Vždy je vše na dohodě a komunikaci s ošetřujícím lékařem, který dokáže zvážit rizika pro dítě.
7. Co když má dítě žloutenku?
Fyziologická novorozenecká žloutenka se vyskytuje zhruba u 60 % novorozenců 3.–5. den života. Dítě může být kromě žlutého zabarvení kůže a očních sklér spavější, nehlásí se tolik o kojení a nepřibývá na váze. V případě žloutenky se pouze sleduje její tíže v souvislosti s hladinou bilirubinu, a pokud hodnota překročí určitou hranici (která je dána zralostí dítěte, věkem dítěte počítaným v hodinách, krevní skupinou matky, přítomností antierytrocytárních protilátek a celkovou hodnotou bilirubinu atd.), děťátko je léčeno tzv. modrým světlem – fototerapií. Pod touto fototerapeutickou lampou může strávit několik hodin, až dnů podle vývoje žloutenky. Důležité je po ukončení léčby ještě dbát na tzv. rebound fenomén, kdy se žloutenka během 24–48 hodin může vrátit, a po ukončení fototerapie je ještě potřeba hodnotu žloutenky přeměřit. Existuje i žloutenka patologická, která se objeví do 24 hodin po porodu. Ta má trochu jiná, přísnější pravidla léčby i následného sledování.
Co si ještě přečíst:
