Bonding: Jak upevnit vztah mezi matkou a dítětem

MUDr. Soňa Šuláková, dětská lékařka a neonatoložka

Co je to vlastně bonding?

Bonding je tzv. připoutání, propojení (z angličtiny). Je to proces utváření vazby mezi dítětem a rodiči v průběhu raných dětských let. V užším kontextu je to vytvoření vazby mezi matkou a novorozeným dítětem bezprostředně po porodu. Již v prenatálním období vzniká mezi matkou a dítětem vztah, díky kterému se buduje emoční vazba. Dítě pracuje s matčiným tělem, přičemž vzájemná spolupráce je podmínkou pro hladký průběh prvního vývoje novorozeného potomka. Při samotném porodu tento vztah dochází do vrcholného bodu, kdy první fyzický kontakt znamená pro matku i dítě přechod do nových fází vzájemného vztahu. Prakticky se jedná o uložení nahého dítěte na odhalený hrudník matky (nebo i otce), kdy by dítě v takto úzkém kontaktu mělo setrvat minimálně dvě hodiny po porodu.

Zajímavé je, že myšlenka rané poporodní vazby byla poprvé vnesena do pole zájmu již v 70. letech 20. století americkými pediatry Dr. Johnem Kennellem a Dr. Marshallem H. Klausem a první výzkumy na toto téma proběhly v roce 1970.

Bylo prokázáno, že kontakt mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu vede k jejich vřelejšímu a kvalitnějšímu vztahu, častějšímu slovnímu kontaktu, úsměvu, šetrnějšímu zacházení ze strany matky.

Důležitý je zvláště kontakt mezi dítětem a matkou v prvních dvou hodinách. Proč?

Novorozené děťátko vnímá od začátku vůni matčina těla, cítí se v bezpečí, navazuje s ní oční kontakt a zahřívá se. Také se osídlí stejnými bakteriemi, jaké má na těle maminka, což hraje roli v imunitních procesech. Navíc vůně plodové vody je stejná jako vůně bradavky a dítě to dokáže vnímat a následně je schopno se i samo přisát k prsu.

Jak se vlastně bonding provádí?

Bezprostředně po porodu se miminko položí ještě s nepřerušeným pupečníkem na hrudník maminky, zabalí se i s matkou do nahřáté osušky jako prevence ztrát tepla a takto se ponechá. Podporován by měl být i oční kontakt maminky s miminkem, zejména vhodnou polohou a podložením hlavy matky při poloze vleže.

Je to v českých porodnicích běžné?

(Prý pouhá třetina matek je v prvních dvou hodinách v kontaktu se svým dítětem, méně než třetina v přerušovaném kontaktu – vážení, mytí apod. – a více než třetina nemá žádný kontakt.)
Já pevně věřím, že bonding je v současné době samozřejmostí, a doporučila bych každé nastávající mamince, aby si to ve své vybrané porodnici ověřila.

V jakých případech k bondingu nedochází?

Může se stát, že se dítě narodí a nedýchá, vyžaduje resuscitaci, má problém s poporodní adaptací, vyžaduje podávání kyslíku nebo je hodně nezralé. V tom případě by bonding byl spíše na škodu.
Může dojít k bondingu nejen po klasickém porodu, ale také po císařském řezu?
I po císařském řezu je možné dítě bondovat. Buď na těle maminky na operačním sále, nebo ji může zastoupit otec nebo třeba i babička. A každá dobrá porodnice by bonding měla podporovat.

Lze bonding udělat třeba i u předčasně narozených dětí?

Budete se divit, ale ano… Vyžaduje to zkušenosti, někdy třeba i přístrojovou techniku s důsledným monitoringem, aby děťátko nestrádalo, ale možné to je. Po určité stabilizaci miminka, a pokud to děťátko zvládá, je možné bondovat i děti kolem 1000 g. Samozřejmě to nemohu paušalizovat, vždycky záleží na klinickém stavu dítěte a rozhodnutí lékaře.

Může roli matky v tomto případě nahradit otec?

Úplně bez problémů. Běžně třeba po císařském řezu bondujeme maminky a pak si to prohodí s tatínkem. Jediné, co otce někdy překvapí, že se miminko přisaje i na mužský hrudník. A pak mám jeden úsměvný příběh, kdy jsem se po porodu tatínka ptala: „A chtěl byste bondovat?“ A on odvětil: „No, já sice nevím, co to je a kolik to stojí, ale když to nabízíte, tak to bude něco navíc a bezva, tak to chci za každou cenu!“

Dočetla jsem se, že pouto matka a dítě se v českých porodnicích začalo uplatňovat i díky systému rooming-in, kde je společný pokoj pro matku a dítě. Je toto na lepší cestě?
Pevně věřím, že ano. Nově rekonstruované porodnice nabízejí lepší zázemí pro maminku a miminko a já ve svém okolí neznám porodnici, kde by systém rooming-in nebyl uplatňován. Ideální by byly rodinné pokoje, kde by spolu mohla být celá rodina. Někde existují, ale jinde na ně není, bohužel, dostatečná prostorová kapacita. Uvítala bych také více rozšířit systém, kdy si žena může přivést do porodnice svoji vybranou porodní asistentku, která ji bude provázet celým těhotenstvím a porodem.

Jde jen o záležitost čerstvě poporodní, nebo lze bonding provádět i postupně?
Kontakt skin to skin (kůže na kůži) a klokánkování lze provádět i postupně kdykoli. U nezralých miminek v inkubátoru je to každodenní praxe. Rodiče miminka docházejí na JIP a miminko pravidelně klokánkují několik hodin denně. To všechno je možné i s dětmi na dýchacím přístroji a podobně, pokud jsou stabilní.

Odpovídala:

MUDr. Soňa Šuláková
dětská lékařka a neonatoložka
Vystudovala Lékařskou fakultu UP v Olomouci. Disponuje atestacemi z pediatrie a neonatologie. Působí jako neonatolog na JIRP pro nedonošené děti v Perinatologickém centru FN Olomouc, jako Vedoucí lékař oddělení fyziologických novorozenců a intermediární péče FN Olomou. Je Odborným asistentem Lékařské fakulty UP v Olomouci a Odborným asistentem Fakulty zdravotnických věd UP v Olomouci. Působí také ve Vojenské nemocnici Olomouc na oddělení chronické intenzivní péče pro děti. Kromě toho se také věnovala moderaci pořadu Dobré ráno a Sama doma pro Českou televizi.